Litschmann, T., Pražák, M. (1997): Počítače a řízení závlah. Informace pro zahradnictví, č. 7, s. 10-11
Počítače a řízení závlah
Tomáš Litschmann, Moravský Žižkov
Miroslav Pražák, VŠUO Holovousy
V uplynulých několika letech jsme na stránkách Zahradnictví informovali o konkrétních výsledcích monitorování půdní vlhkosti na několika lokalitách a upozornili na některé zvláštnosti chodu půdní vlhkosti v podmínkách mikrozávlah. V tomto příspěvku bychom chtěli zobecnit již publikované poznatky doplněné o výsledky dalších výzkumů a seznámit čtenáře již s konkrétním programem na řízení závlah.
Úvod
Při současném trendu poměrně intenzívního budování mikrozávlah v ovocnářství a zelinářství vzniká zároveň otázka jejich optimálního provozování tak, aby se projevila zejména předpokládaná úspora vody bez omezení produkčních vlastností pěstovaných plodin. Je až s podivem, že firmy, zabývající se instalací mikrozávlah, dovedou nabídnout poměrně široký sortiment technických doplňků, avšak návod, jak tato zařízení optimálně provozovat, je již skromnější, popřípadě chybí vůbec. Je to pravděpodobně dáno tím, že v původní "pravlasti" mikrozávlah je průběh povětrnosti během vegetace jednotvárnější než v našich podmínkách, což umožňuje problém řízení závlah zjednodušit na otázku časového multiplexu. U nás, kde je rozložení srážek v průběhu vegetačního období velmi variabilní a nelze je vtěsnat do nějakých ustálených pravidel, je nutno přistupovat k problematice řízení závlah trochu jinak. Zvláště v lokalitách, kde jsou omezené zdroje závlahové vody, popř. tam, kde se fakturuje podle odebraného množství vody, může alespoň trochu odborné řízení provozu závlah přinést značné úspory bez vlivu na snížení výnosů. Na základě mnohaletých výzkumů VŠUO v Holovousích byl vypracován počítačový program MIKROZÁVLAHY, usnadňující uživateli rozhodování o poskytnutí závlahové dávky. Program zároveň provádí evidenci závlah a vypočítává spotřebované množství vody.
S ohledem na tvar navlaženého objemu půdy při mikrozávlahách jsme upustili od používání bilančních metod a program pracuje výhradně s údaji o půdní vlhkosti, měřenými nejrůznějšími metodami, nejlépe však snímači zn. VIRRIB.
Zdroje a součásti programu MIKROZÁVLAHY
Kromě značné variability srážek existuje u nás i značná rozmanitost půdních druhů, kdy se lze setkat s půdami písčitými, jejichž polní vodní kapacita (PVK) se pohybuje do 16 % objemových, stejně tak však i s půdami jílovitými, u nichž se PVK přibližuje 40 % objemových. Rovněž nároky jednotlivých plodin na vláhu jsou v průběhu jejich vegetačního období rozdílné, jsou období, kdy se nedostatek vláhy citelně projeví na výnosech, stejně tak jsou periody, kdy se nadbytek vláhy projevuje škodlivě. To všechno jsou faktory, které je nutno zohlednit při řízení závlahy a z jejich vzájemné kombinace usoudit, zda je závlaha zapotřebí či nikoliv.
Program vychází z všeobecně uznávaných principů řízení závlah pomocí pedologických metod a proto je postaven na třech následujících součástech:
1. půdní hydrolimity a z nich odvozené další charakteristiky
2. nároky jednotlivých plodin na vláhu v průběhu vegetace
3. kritické fáze jednotlivých plodin, v nichž je nedostatek vláhy obzvláště citelný
Půdní hydrolimity a jejich začlenění do programu MIKROZÁVLAHY
Možno říci, že základním půdním hydrolimitem je polní vodní kapacita (PVK), která bývá často definována jako množství vody, které je půda schopna dlouhodobě zadržet.. Názornou představu o jednotlivých hydrolimitech a jejich vzájemných vazbách může poskytnout obr. 1,
![](../zavl971.gif)
![](../zavl972.gif)
![](../zavl973.gif)
Nároky jednotlivých plodin na vláhu
V průběhu vegetace rostliny vyžadují ke svému zdárnému vzrůstu určité minimální množství vláhy v půdě, jehož velikost závisí na stupni vývoje vegetace. Toto minimální množství se liší podle jednotlivých plodin a pro jeho vyjádření jsme zvolili všeobecně uznávanou charakteristiku, kterou je tzv. %VVK. Opět si to lze názorně prostorově znázornit pomocí obr. 4,
![](../zavl974.gif)
Kritická období plodin
Během vývoje každé plodiny se vyskytují období, kdy nedostatek vláhy se projeví značně citelně, zatímco v jiné fázi je nedostatek vláhy méně škodlivý a neovlivní příliš konečný výsledek. V závlahářské praxi se tato období označují čísly 1 - 3, přičemž 1 znamená období velmi kritické, 2 kritické a 3 důležité. V období 3 si můžeme dovolit nechat klesnout zásoby půdní vláhy i pod kritickou hranici, vymezenou příslušným procentem VVK, v žádném případě však bychom se neměli pod ní dostat ve velmi kritickém období. Rozložení kritických období v průběhu vegetace se neliší pouze u jednotlivých druhů, závisí též i na rannosti odrůdy. Ukázku rozložení kritických období pro rané, polopozdní a pozdní odrůdy broskvoní lze sledovat na obr. 5.
![](../zavl975.gif)
V programu MIKROZÁVLAHY jsou tato kritická období vyjádřena v tabulkové formě pro jednotlivé plodiny, uživatel může podle konkrétního vývoje vegetace v daném roce posunout začátek kritického a velmi kritického období.
Praktické příklady použití programu
O tom, že jeden praktický příklad osvětlí danou problematiku lépe než deset stránek teoretizujícího textu, jistě není nutno nikoho dlouho přesvědčovat. Podívejme se proto, jak vypadala situace v loňském roce v třešňovém sadu VŠUO v Holovousích.
Představu o tom může poskytnout obr. 6,
![](../zavl976.gif)
Obsluha programu
Obsluha programu je poměrně nenáročná a skládá se ze dvou fází: na počátku je nutno definovat jednotlivé pozemky, t.j. stanovit, jaká plodina se na nich pěstuje, které snimače půdní vlhkosti se na nich nachází, jakou mají PVK, popř. kolik je na nich nainstalováno závlahových linek, o jaké délce, jaká je vzdálenost a vydatnost buď kapkovačů anebo postřikovačů. V průběhu sezóny se pak již pouze po každém měření zadají hodnoty naměřených půdních vlhkostí a lze na grafech přehlédnout stav zásob půdní vláhy pro jednotlivé pozemky a rozhodnout o potřebě závlahy.
Závěr
Jsme si vědomi, že popisovaný program není žádný gigantický softwarový balík, přesto se domníváme, že jednak vhodně syntetizuje doposud získané poznatky o řízení závlah, jednak zaplňuje mezeru v nabídce produktů tohoto zaměření. Domníváme se, že za situace, kdy náklady na pořízení závlahy představují minimálně statisícové částky, jejich uživatel uvítá drobného pomocníka, který mu napoví, kdy má zavlažovat a kdy naopak vodou šetřit. Vzhledem k tomu, že se jedná zatím o volně šiřitelný program, nevzniknou jeho potenciálnímu uživateli žádné další náklady (za předpokladu, že je vybaven zařízením na sledování půdní vlhkosti).
Popisovaný program ve své prvotní verzi byl v roce 1996 instalován v některých zemědělských podnicích a výzkumných ústavech v ČR a SR (m.j. i ve VÚZH Bratislava), kritické připomínky se (dalo by se říci že bohužel) nevyskytly.