Jarní mrazíky patří k obávaným škodlivým činitelům zejména při pěstování teplomilných ovocných druhů a zeleniny. V naší odborné i laické veřejnosti přetrvává obava z tzv. "ledových mužů", Pankráce, Serváce a Bonifáce, jejichž svátky se pravděpodobně i díky klimatologicky nepodložené tradici (jak bude dokázáno níže) stále nalézají ve dnech 12. - 14. května v kalendáři, ačkoliv v naší populaci je nositelů těchto jmen velmi, velmi poskrovnu. V následujícím příspěvku jsem se pokusil zpracovat jarní mrazíky klimatologickými metodami z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu v Lednici na Moravě, naší nejteplejší oblasti s bohatou tradicí v pěstování teplomilných plodin. Pokles teplot v jarním období
Příčiny poklesu teplot v jarním období se většinou odehrávají podle následujícího zjednodušeného schématu:
1. v důsledku větších výšek Slunce nad obzorem během dne dochází k intenzívnějšímu prohřívání pevniny, čímž se naruší zimní ustálené schéma kdy přilehlé oceány jsou teplejší než pevnina.
2. nad teplejší pevninou se začne vytvářet oblast nižšího tlaku vzduchu (teplejší vzduch je řidší a tudíž i lehčí), nad oceánem naopak vyššího tlaku.
3. při vyrovnávání takto vzniklých tlakových gradientů dojde k vpádu studeného vzduchu ze severních šířek do vnitrozemí našeho kontinentu.
4. v nateklém studeném vzduchu se začne vytvářet tlaková výše, rychlost větru se snižuje a dochází k vyjasňování a následnému radiačnímu ochlazení přízemní vrstvy vzduchu.
Tento proces se většinou během jarního období několikrát opakuje s různou intenzitou ochlazení, než dojde k ustálení cirkulačních poměrů. Ne vždy samozřejmě je ochlazení tak velké, aby teploty klesly pod bod mrazu.
Z hlediska výskytu posledních mrazíků ve výšce 2 m nad zemí lze konstatovat za období 1961-1980 následující skutečnosti:
- průměrné datum posledního mrazového dne připadá na 22. duben s tím, že v polovině let se poslední mrazový den vyskytne již před tímto datem, v polovině let po tomto datu. Pouze každý desátý rok se mrazíky vyskytnou po 5. květnu.
nejdříve začalo bezmrazové období v roce 1964, a to již 25.3.
nejpozdnější výskyt záporných teplot byl zaznamenán v roce 1978, až 12.5. tedy na prvního "ledového muže"
Pokusil jsem se použít poněkud netradičního postupu k stanovení pravděpodobnosti výskytu záporných minimálních teplot v období od 15. dubna do 15. května. Postup byl následující:
1. pro každý den tohoto období byla stanovena křivka překročení minimálních teplot v období 1961-1990, tedy 30 let.
2. z matematického vyjádření křivky překročení byly získány pravděpodobnosti výskytu teplot 0 oC, -1 oC, a -2 oC.
3. jelikož nás nezajímají pouze pravděpodobnosti, s jakou se vyskytnou záporné teploty v daný den, ale v celém následujícím období, byly vypočítány tzv. kumulativní pravděpodobnosti, kdy se vynásobily pravděpodobnosti výskytu určité teploty od zvoleného dne až do konce období, t.j. do 15. května.
4. vypočítané kumulativní pravděpodobnosti byly převedeny na periodu opakování, která nám říká, jak často lze během delšího časového období výskyt dané teploty očekávat.
Výsledek tohoto zpracování lze pozorovat na obr. 1
Obr. 1
Z tohoto obrázku je zcela jasně vidět, že ještě od 4. května lze teploty pod 0 oC očekávat ještě jednou za pět let, avšak pod -2 oC již jen jednou za 15 let. Přibližně od tohoto datumu dochází k prudšímu nárůstu všech křivek, takže od 12. května se teploty pod 0 oC vyskytují již s periodou opakování 25 let a pod -1 oC jednou za 45 let. Výskyt teplot pod -2 oC v tomto období je již zcela zanedbatelný. Jediný zaznamenaný výskyt záporných teplot od roku 1961 během "ledových mužů" byl v roce 1978, kdy 12.5. klesla minimální teplota na -1.8 oC.
Je tedy zřejmé, že prakticky významný výskyt záporných teplot ve výšce 2 m nad zemí (tedy přibližně ve výšce korun některých tvarů ovocných stromů) lze očekávat ještě do 4. a 5. května, od tohoto datumu se pravděpodobnost výskytu velmi rychle snižuje. Zdá se tedy, že spíše tradice než skutečná realita blokuje v kalendáři 3 dny jménům, jejichž výskyt v naší populaci je rozhodně četnější než stávající jména "ledových mužů". Dokládá to i J. Munzar ve své známé knížce "Medardova kápě" kde uvádí, že podle výzkumů německého meteorologa G. Hellmanna se vpády studeného vzduchu v období 11. - 12.5. skutečně s vysokou četností vyskytovaly, avšak v období před rokem 1840. Jestli jsme si už stačili zvyknout, že ani v ostatních oblastech života není nic na "věčné časy" tím spíše to platí o podnebí, které právě v těchto letech začíná podléhat klimatickým změnám.
| ovocný druh | |||
| jabloň | |||
| hrušeň | |||
| slivoň | |||
| třešeň | |||
| višeň | |||
| meruňka | |||
| broskvoň | |||
| ořešák . |
V případě přízemních minimálních teplot, měřených ve výšce 5 cm nad porostem trávníku, je situace poněkud jiná, jak vyplývá z obr. 2. Zde bylo provedeno stejné zpracování jako u minimálních teplot ve 2 metrech, pouze s tím rozdílem, že zpracované období bylo rozšířeno až do poloviny června, poněvadž přízemní mrazíky se vyskytují i v tomto období. Nejpozdější výskyt přízemního mrazíku se vyskytl 13.6. v roce 1984 a dosáhl hodnoty -1,8 oC, což je poměrně nízká hodnota obzvláště pro některé druhy zeleniny.
Z obr. 2 je zřejmé, že ještě po 20.5. se mohou každé čtyři roky vyskytnout v přízemní vrstvě vzduchu teploty pod -2 oC. Pokles teplot pod 0 oC teprve až po 5. červnu přestává být hospodářsky významnější.
Obr. 2
Předložené zpracování je příspěvkem ke zpracování klimatografie Lednice a ukazuje, že ani v přírodě nelze spoléhat na zaběhnutá schémata a některé věci se tradují spíše jen proto, že se jejich pravdivostí nikdo hlouběji nezabýval. Ve výšce 2 m nad terénem je nutno v hospodářsky významné míře počítat s mrazíky do 5. května, po tomto datu je jejich výskyt již velmi řídký. Naproti tomu v přízemní vrstvě vzduchu nejsou vzácností mrazíky ještě ke konci května, popřípadě i na začátku června.
Je dobré připomenout, že uvedené periody opakování neznamenají, že když k danému dni mají mrazíky četnost výskytu např. jednou za deset let, budou se vyskytovat pravidelně každých deset let. Může se stát, že se vyskytnou např. dva roky těsně po sobě a potom se 18 let nevyskytnou. Každé statistické zpracování odráží období, za které bylo provedeno. V případě neměnnosti podmínek si zachovává platnost i v dalším období. Bohužel žijeme v období (a několikrát jsem o tom již v Zahradnictví psal), kdy lze velmi těžko do detailů předpovídat chování klimatického systému v nejbližších letech. Je proto docela možné, že za několik let bude nutno předložené výsledky trochu poopravit.